Společnost (bez právní subjektivity), dříve také nazývaná "sdružení živnostníků", je forma tzv. spolupodnikání několika živnostníků, nejméně však dvou, se specifickými pravidly a podmínkami. Toto uskupení má několik výhod, ale po poslední zákonné úpravě spíše více nevýhod. Všechny si představíme v tomto článku. 

Kdy dochází k založení SPOLEČNOSTI? 

Pokud dva a více živnostníků podnikají (ziskově i neziskově) ve stejné věci, mohou si založit tzv. společnost. 

Jednotlivé strany mezi sebou mohou (ale nemusí) sepsat smlouvu, ale nejedná se o vznik právnické osoby - proto název “bez právní subjektivity”.

Smlouva o spolupráci není legislativně dána a je tak na jednotlivých podnikatelích, zda budou mezi sebou ke spolupráci takový dokument potřebovat.

Podmínky fungování SPOLEČNOSTI (bez právní subjektivity)

Základním principem tohoto uskupení je fakt, že společnost není právnická osoba. Není tedy možné, aby sama právně jednala, vlastnila majetek či měla nějaké závazky. Jednají pouze společníci, samostatní OSVČ. 

V případě pohledávek vůči společnost mají jednotliví společníci stejnou zodpovědnost a dluh se dělí mezi ně rovným dílem. Pokud zanikne “členství” některého z nich, neznamená to, že pohledávky dál nemusí platit. V případě jejich vzniku za jeho působení má stále svůj podíl ke splacení. 

Výhody SPOLEČNOSTI bez právní subjektivity 

Oproti minulosti, kdy bylo možné přenést fakturaci na jednoho člena a dále pak zisk rozdělit mezi společníky bez “přefakturace”, nyní značně převažují nevýhody. 

Ty, které stále setrvávají jsou: 

  • Jednodušší založení a nižší byrokracie.

Nevýhody SPOLEČNOSTI bez právní subjektivity 

V současné době má tato forma spolupodnikání více nevýhod. 

Například:

  • Pokud dojde k zadlužení společnosti, ručí každý ze společníků v podstatě celým svým majetkem (u s.r.o. ručí do výše vkladu). 
  • Přefakturace mezi společníky (v případě, že si každý vždy nefakturuje svou poměrnou část) nedovoluje žádnému ze společníků využít paušální výdaje při výpočtu daňového přiznání. 
  • Zákaz konkurence pro všechny společníky v jakékoli činnosti, která by mohla být proti společnému zájmu společnosti. 

Je na každém zvážit, zda nebude pro jeho podnikání a osobní majetek výhodnější, založení firmy jako s.r.o.

DPH a SPOLEČNOSTI bez právní subjektivity 

Zde každý ze společníků vystupuje sám za sebe. Pokud se některému z nich příjmy dostanou na hranici 1 mil. Kč (resp 2 mil. Kč dle platné vyhlášky v daném období), stává se plátce DPH pouze on. Dříve se podmínka vzttahovala pro všechny společníky, to už je ovšem minulostí. 

Ukončení a zánik SPOLEČNOSTI

Stejně jako u vzniku, ani u ukončení není legislativa nijak složitá. Důležitá je dohoda mezi všemi společníky, v případě smlouvy její ukončení a majetkové vypořádání.