S rostoucími životními náklady hledá mnoho zaměstnanců způsoby, jak si přivydělat vedle hlavního pracovního poměru. Tento článek podává přehled aktuálních možností přivýdělku, a to prostřednictvím dohod o provedení práce, pracovní činnosti či podnikání. Zároveň upozorňuje na důležité legislativní změny platné od roku 2024.

Úvod

V době, kdy se reálné příjmy snižují a náklady na život rostou, hledá stále více lidí možnosti, jak si přivydělat vedle svého hlavního pracovního poměru (HPP). Kombinace více forem výdělečné činnosti je nejen praktická, ale mnohdy i nutná. V roce 2024 se však mění některé právní předpisy týkající se přivýdělku, zejména v oblasti dohod o provedení práce (DPP), dohod o pracovní činnosti (DPČ) a podnikání. Tento článek shrnuje klíčové informace o těchto formách přivýdělku a upozorňuje na důležité legislativní novinky, které by neměly uniknout vaší pozornosti.

Práce na HPP a DPP

Jednou z nejoblíbenějších forem přivýdělku je práce na dohodu o provedení práce (DPP), která umožňuje flexibilní pracovní podmínky a nižší administrativní zátěž. DPP lze uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, ale musí být dodrženo pravidlo, že u jednoho zaměstnavatele nesmí zaměstnanec odpracovat více než 300 hodin ročně.

Z hlediska zdanění je klíčové, zda máte u svého zaměstnavatele podepsané prohlášení k dani. Pokud výdělek z DPP nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně a máte podepsané prohlášení k dani (tzv. růžový papír), příjem nepodléhá srážkové dani a můžete uplatnit slevy na dani, například základní slevu na poplatníka či slevu na studenta, což může znamenat, že žádná daň nebude stržena. Prohlášení k dani však lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy máte toto prohlášení podepsané u zaměstnavatele, kde máte hlavní pracovní poměr (HPP), nemůžete ho znovu podepsat u zaměstnavatele, u kterého máte DPP. V takovém případě bude váš příjem z DPP do 10 000 Kč daněn srážkovou daní ve výši 15 %.

Pokud výdělek přesáhne hranici 10 000 Kč měsíčně, ať už s prohlášením k dani nebo bez něj, bude vám stržena zálohová daň ve výši 15 % a rovněž se budou odvádět povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Od 1. července 2024 však vstupují v platnost nové povinnosti, které mají za cíl zvýšit transparentnost a evidenci těchto dohod. Zaměstnavatelé jsou nyní povinni hlásit veškeré DPP, a to včetně těch, které nevyžadují odvody pojištění. Tato hlášení se zasílají měsíčně, přičemž první povinnost odeslat hlášení byla do 20. srpna 2024.

I když tato administrativa může zaměstnavatelům zvýšit nároky na vedení agendy, přináší také větší přehlednost pro samotné zaměstnance.

Práce na HPP a DPČ

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) je vhodná pro delší spolupráci s větší pravidelností. Zaměstnanec může na základě této dohody pracovat průměrně maximálně 20 hodin týdně. Stejně jako u DPP se i u DPČ uzavírá písemná dohoda, která obsahuje popis práce, rozsah pracovní doby a výši odměny. Výhodou DPČ je, že z příjmů do 4 000 Kč měsíčně se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, což činí tuto formu přivýdělku atraktivní.

V roce 2024 se zavádí nová povinnost, že zaměstnavatel musí rozvrhnout práci zaměstnanci na DPČ alespoň tři dny předem. Tento krok má přinést větší jistotu a předvídatelnost pro zaměstnance, zejména pokud jde o plánování směn.

Pro zaměstnavatele i zaměstnance je klíčové, že zaměstnanec může mít uzavřeno více dohod o pracovní činnosti s různými zaměstnavateli, ale vždy s omezením týkajícím se průměrné pracovní doby. Pokud se zaměstnanec rozhodne podepsat prohlášení k dani u jednoho z nich, může opět čerpat výhody spojené s daňovými úlevami. Ale i u DPČ platí, že podepsané prohlášení k dani můžete mít jen u jednoho zaměstnavatele, stejně jak bylo popsáno u DPP výše.

Příplatky a dovolená pro dohodáře v roce 2024

Novinkou v roce 2024 je, že zaměstnanci pracující na DPP a DPČ mají nárok na příplatky za práci ve ztížených podmínkách, tedy o víkendech, v noci a o svátcích, stejně jako klasicky zaměstnaní pracovníci. Navíc nově získávají právo na dovolenou, a to v rozsahu osmi hodin za každých 100 odpracovaných hodin.

Podnikání při zaměstnání

Další možností přivýdělku je podnikání při zaměstnání. V takovém případě se jedná o vedlejší činnost, kdy zaměstnanec zůstává zaměstnán na HPP, ale zároveň provozuje živnost. Registrace na živnostenském úřadě je poměrně snadná, ale důležitou výhodou je, že jako OSVČ vedlejší nemusíte v prvním roce platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ty se platí až po vyúčtování, na základě skutečného zisku.

Pokud roční zisk nepřesáhne rozhodnou částku, která pro rok 2024 činí 105 520 Kč, sociální pojištění z vedlejší činnosti nemusíte platit vůbec. Na druhou stranu, pokud se vašemu podnikání daří a překročíte tuto hranici, platby na sociální pojištění jsou povinné. Daňové povinnosti lze snížit uplatněním paušálních výdajů, což přináší výhodu při sestavování daňového přiznání.

Druhý pracovní poměr: Právní omezení a povinnosti

Práce na více pracovních poměrech u různých zaměstnavatelů je možná, ale naráží na zákoník práce, který vyžaduje, aby zaměstnanec vykonával činnosti odlišné povahy, pokud je zaměstnán u téhož zaměstnavatele na více pozicích. Zaměstnanec nesmí vykonávat práce stejného druhu ve dvou pracovněprávních vztazích u jednoho zaměstnavatele, aby nedocházelo k obcházení pracovněprávních předpisů týkajících se například pracovní doby nebo přesčasů.

Pokud zaměstnanec pracuje pro dva různé zaměstnavatele, omezení nejsou tak striktní, ale pokud činnost druhého zaměstnavatele spadá do stejného oboru jako hlavní zaměstnavatel, vyžaduje zákon předchozí písemný souhlas prvního zaměstnavatele. Tento souhlas může být kdykoli odvolán, pokud se zaměstnavatel domnívá, že dochází ke střetu zájmů.

Příležitostné přivýdělky a souhlas zaměstnavatele

Jedním z dalších způsobů, jak si přivydělat, je příležitostná činnost, která nepřesahuje hranici 30 000 Kč ročně. Takové příjmy nejsou zatíženy daní, což je činí výhodnými pro různé krátkodobé aktivity, jako jsou pronájmy nebo sezónní práce. Při těchto příležitostných přivýdělcích většinou není potřeba souhlasu zaměstnavatele, pokud nejde o činnosti, které přímo zasahují do oboru zaměstnavatele.

V případě, že zamýšlená vedlejší výdělečná činnost souvisí s oborem zaměstnavatele, je nutný písemný souhlas. Zvláštní režim platí pro zaměstnance ve veřejné správě, kde je podnikání možné pouze s předchozím souhlasem nadřízeného.

Závěr

Přivýdělek při zaměstnání přináší řadu možností, ale každá forma má svá právní a daňová specifika. Ať už se rozhodnete pro dohodu o provedení práce, pracovní činnosti nebo podnikání, je třeba zohlednit nejen finanční výhody, ale i povinnosti spojené s daněmi a odvody. Vždy je nutné respektovat právní rámec a případně získat souhlas zaměstnavatele, pokud by vaše vedlejší činnost mohla zasahovat do jeho podnikání.