Opravné a dodatečné daňové přiznání

Podání opravného nebo dodatečného daňového přiznání je v některých situacích povinností, jindy právem daňového subjektu. Obě formy přiznání mají své specifické podmínky a účel. V tomto článku si přehledně vysvětlíme, co tato přiznání znamenají, kdy a jak se podávají, a jaký je jejich právní rámec.

Základní vymezení

Opravné a dodatečné daňové přiznání jsou nástroje, které umožňují daňovým subjektům upravovat své daňové tvrzení v případě zjištění nesrovnalostí, změn nebo dodatečných informací. Zákonný rámec upravuje § 41 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Opravné přiznání slouží k nápravě chyb nebo změn zjištěných před uplynutím lhůty pro podání řádného přiznání. Naopak dodatečné přiznání se podává po této lhůtě a reaguje na nově zjištěné skutečnosti, které mají vliv na daňovou povinnost.

Podrobný rozbor rozdílů mezi jednotlivými typy přiznání přináší článek Rozdíl mezi opravným a dodatečným daňovým přiznáním.

Kdy se podávají?

Opravné přiznání lze podat do konce zákonné lhůty pro podání řádného přiznání. Má tedy smysl v situaci, kdy si daňový subjekt všimne chyby ještě před termínem a chce předejít případným sankcím.

Pokud jste ve svém daňovém přiznání objevili chybu a nejste si jisti, jak postupovat dál, doporučujeme si přečíst článek Udělal jsem chybu v daňovém přiznání: co s tím?, kde najdete návod na správné podání řádného přiznání.

Dodatečné přiznání se naopak uplatňuje, když je daňové tvrzení již podáno a lhůta vypršela. V tom případě může subjekt nově získanými informacemi snížit nebo zvýšit daňovou povinnost.

Dodatečné přiznání nelze podat v průběhu daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností! Výjimku tvoří situace, kdy se přiznání podává ve prospěch státu (zvýšení daňové povinnosti).

Postup podání

Opravné přiznání

1. Připravíte nové přiznání se správnými údaji.

2. V označení přiznání zaškrtnete pole „opravné“.

3. Podání probíhá stejnou cestou jako řádné – nejčastěji elektronicky přes datovou schránku či portál MOJE daně.

Dodatečné přiznání

1. Vyplní se kompletní nový formulář, s opravenými údaji.

2. Zaškrtne se volba „dodatečné“ a uvede se datum zjištění důvodu pro podání.

3. K formuláři se přikládá odůvodnění.

Povinné náležitosti upraveného přiznání:

• Vyplnění na aktuálním formuláři

• Označení jako opravné nebo dodatečné

• Podpis poplatníka

• Písemné odůvodnění v případě změny daňové povinnosti

Právní rámec a lhůty

Opravné a dodatečné přiznání se řídí výše zmíněným daňovým řádem. Důležité je dodržet nejen lhůty pro podání, ale také formální požadavky.

• Opravné přiznání: lhůta = stejně jako řádné

• Dodatečné přiznání na vyšší daň: do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy bylo zjištěno pochybení

• Dodatečné přiznání na nižší daň: obecná prekluzivní lhůta 3 roky od konce lhůty pro podání původního přiznání

Finanční dopady a možné sankce

Změna daňové povinnosti s sebou může nést i finanční následky:

• Pokud dojde ke zvýšení daně, vzniká automaticky úrok z prodlení.

• Úrok se počítá podle repo sazby ČNB navýšené o 8 procentních bodů.

• Dobrovolné a včasné podání dodatečného přiznání bez výzvy může vést ke snížení či vyloučení pokuty.

Modelový příklad:

Podnikatel zjistí, že zapomněl zahrnout část příjmů z vedlejší činnosti. V rámci měsíce od zjištění podá dodatečné přiznání se zvýšenou daní a vyhne se pokutě, úrok však vzniká automaticky.

Kdy se obrátit na daňového poradce?

V určitých situacích je vhodné konzultovat úpravu přiznání s odborníkem, zejména:

• Pokud se jedná o vyšší částky nebo složité výpočty

• V případech sporných výdajů nebo mezinárodního zdanění

• Pokud existuje nejistota ohledně správného typu přiznání

Nesprávné podání může vést k sankcím nebo zpochybnění daňové povinnosti.

Shrnutí

Opravné a dodatečné daňové přiznání jsou klíčové nástroje pro korekci daňových tvrzení. Rozlišují se především časovým momentem jejich podání a účelem, který sledují. Správné pochopení těchto institutů umožňuje daňovým subjektům minimalizovat rizika spojená s nesprávným výpočtem daňové povinnosti a vyhnout se sankcím.