Vládní návrh na zrušení srážkové daně u příjmů ze závislé činnosti by mohl od roku 2027 zásadně změnit daňové povinnosti tisíců poplatníků. Změna by se nejvíce dotkla brigádníků, předsedů SVJ nebo členů orgánů firem, kteří by nově museli podávat daňové přiznání. Ministerstvo financí si od návrhu slibuje zjednodušení systému a snížení administrativy. Odborné organizace však varují před zvýšenou byrokratickou zátěží a nepřipraveností veřejnosti i správy. Návrh bude projednáván Poslaneckou sněmovnou dne 15. dubna 2025.
Postupné rušení srážkové daně: Na koho a kdy by mohlo dopadnout?
Podle návrhu by změny ve zdanění drobných příjmů měly proběhnout ve dvou krocích. Od 1. ledna 2026 by mohla být zrušena 15% srážková daň u nerezidentů – fyzických osob, které působí v orgánech právnických osob. Od roku 2027 by se změna mohla rozšířit na všechny poplatníky s vedlejšími příjmy, typicky brigádníky, členy dozorčích rad, předsedy SVJ či pracující studenty a seniory.
Návrh úzce souvisí s plánovaným zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které by mělo umožnit efektivní digitální výměnu údajů mezi plátci daně a finanční správou.
Konec jednoduchosti? Povinnost podat přiznání i při drobných příjmech
Dnes je možné některé vedlejší příjmy zdanit formou srážkové daně, čímž se příjemci vyhnou povinnosti podávat daňové přiznání. Podle návrhu by však nově měli daňové přiznání podávat i ti, jejichž vedlejší příjmy ze závislé činnosti byly dosud zdaněny srážkovou daní.
To by se mohlo týkat například:
Brigádníků a studentů s příjmy z dohod o provedení práce
Důchodců s přivýdělkem
Členů dozorčích rad a předsedů SVJ
-
Zaměstnanců s více pracovními úvazky
Všichni tito poplatníci byli doposud zcela nebo částečně vyvázáni z povinnosti podávat daňové přiznání. Pokud bude návrh schválen, budou nově muset podání přiznání řešit i při drobných příjmech.
Argumenty ministerstva: Digitalizace a daňová odpovědnost
Ministerstvo financí návrh odůvodňuje tím, že má motivovat více poplatníků k aktivní účasti na daňovém procesu. Daňová přiznání by měla být díky předvyplněným údajům jednodušší a dostupnější v digitální podobě.
Zároveň resort zdůrazňuje, že se tím sníží administrativní zátěž pro zaměstnavatele, kteří by už nemuseli odvádět srážkovou daň u drobných příjmů.
Kritika a varování odborníků: Stres, byrokracie a chybějící analýzy
Návrh vyvolal ostrou kritiku odborné veřejnosti i opozice. Svaz účetních ČR a Komora daňových poradců upozorňují na zásadní důsledek: tisíce poplatníků, kteří doposud daň neřešili, budou nově nuceni podávat přiznání. Bez potřebného zaškolení či digitální gramotnosti to může znamenat zvýšené riziko chyb a pokut.
Kritici navíc upozorňují, že ve fázi návrhu chybí důkladná dopadová analýza – nebylo například spočítáno, kolika poplatníků by se změna týkala, jaká bude zátěž pro finanční správu, ani zda systém zvládne nárůst počtu přiznání.
Praktický příklad: Co by změna znamenala pro studenta?
Student uzavře s firmou dohodu o provedení práce na 8 000 Kč měsíčně. Dosud jeho odměna podléhala 15% srážkové dani a nemusel nic řešit. V případě schválení návrhu:
bude mu nově stržena záloha na daň,
nebude mít možnost požádat o roční zúčtování (protože má jiný příjem),
bude povinen sám podat daňové přiznání, aby si mohl uplatnit slevu na poplatníka.
Dopady na OSVČ v paušálním režimu
Dosavadní úprava umožňuje OSVČ s příjmy z dohod, které podléhaly srážkové dani, setrvat v paušálním režimu. Podle návrhu ministerstva má i po změně tato možnost zůstat zachována – záloha na daň z těchto příjmů bude považována za konečnou a nevyloučí poplatníka z paušálního režimu.
Závěr: Úleva pro zaměstnavatele, nebo chaos pro poplatníky?
Zatímco ministerstvo financí zdůrazňuje benefity digitalizace a větší zodpovědnost poplatníků, kritici varují před zbytečnou byrokratickou zátěží a ztrátou jednoduchosti, kterou stávající systém srážkové daně nabízí. Vývoj po případném schválení návrhu ukáže, zda systém přinese větší efektivitu – nebo naopak chaos.
